Rybí pásma

Cejnové pásmo V mládí se ryby živí planktonem v dospělosti pak bentosem a taky se živí se hlubším zoobentosem včetně nitěnek. Část potravy tvoří úlomky rostlin a řas.

Rozdílné podmínky v jednotlivých typech a úsecích toků vedou k jejich rozdílnému oživení rybami. Pro horní toky jsou charakteristické krátkověké, individuálně žijící ryby, zatímco v dolních úsecích převažují dlouhověké hejnové druhy, přijímající potravu 24 hodin denně. Tento rozdílný charakter je základem rozdělení vodních toků na rybí pásma, nazvaná vždy podle nejpočetnější populace nebo charakteristického druhu.

cejnové pásmo je charakteristické čím...

Knihu vytvořili žáci 7.třídy ZŠ a MŠ Třebotov: Pstruhové pásmo (strana 4)&nbsp; Jakub, Natálka, Filip, Karolína, Roman, Pavel Lipanové pásmo (strana 8) Jindra, Ondra, Sofie, Karel Ř., Bára, Fany Parmové pásmo (strana 14) Anička, Simona, Marcela, Amálka, Lukáš Cejnové pásmo (strana 28) Vadym, Terka, Kristýna, Šárka, Vítek

V druhovým pásmu žije mnoho druhů ryb například: cejn, kapr, amur, lín...

Je nedravá sladkovodní ryba z čeledi kaprovitých. Parma je svojí anatomií uzpůsobena k životu v tekoucích vodách, zejména u dna. Má štíhlé, válcovité tělo. Její rypec je poměrně dlouhý, s masitou tlamou ve spodním postavení, která je vybavena čtyřmi vousky. Dorůstá obvykle do délky 50 cm a hmotností 1–2 kg. Parma obecná žije v početných hejnech. Žije aktivním způsobem, potravu vyhledává v proudech a při jejím shánění je díky silnému rypci schopná obracet i větší kameny. Živí se larvami vodního hmyzu, měkkýši, korýši i drobnými rybami. Aktivnější se stává při vyšším stavu vody, kdy sbírá živočichy splavené ze zatopených míst.&nbsp;&nbsp;

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ INFORMACE

Lidská činnost způsobila, že počty úhořů v&nbsp;evropských&nbsp;řekách značně poklesly. Mohou za to stavby nepřekonatelných překážek v&nbsp;tocích, znečištění, rozšíření nepůvodních onemocnění a také nadměrný&nbsp;rybolov, neboť maso úhoře je velice chutné a v&nbsp;řadě přímořských zemí je součástí tradiční kuchyně.

-rybovitý obratlovec -měří 60–80 cm (dospělí) -váží zhruba 3,6 kg (dospělí) -kriticky ohrožený Výskyt: -Skoro celá Evropa -malá Asie -severozápadní Afrika Způsob života -drží se hlavně při dně zahrabán do bahna -loví až po setmění Zajímavosti: -silně vyvinuté kožní dýchání -nej. věk 85 let -Všichni se třou v&nbsp;Sargasovém moři

Úhoř Říční

Je to pásmo vysokohorských toků s rychlým proudem, studenou hodně prokysličenou vodou a kamenitým dnem.

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ INFORMACE

Pstruh jako sportovní ryba je odchováván v obrovských počtech a díky rybářské vášni anglických kolonizátorů je dnes rozšířen prakticky po celém světě. Pstruh duhový se pro potravu a také rybaření na všechny kontinenty kromě Antarktidy.

POTRAVA: Ryby lipanového pásma se živí především hmyzem, měkkýši, někdy i rybami.

Takový Lipan dokáže i skákat z vody, aby chytil kořist

Ale většinou hmyz loví z hladiny vody.

Potrava Živí se vodním hmyzem, jeho larvami, drobnými rybkami a v menší míře loví měkkýše, korýše a žáby. Výskyt Obývá čisté, chladné a na kyslík bohaté z&nbsp;vody a to jak stojaté tak tekoucí. Je mimořádně odolný vůči tvrdým přírodním podmínkám, vystupuje i do vysoko položených toků (výše než pstruh obecný nebo vranka) a snáší i značně okyselenou vodu s relativně nízkým pH. V řekách České republiky dorůstá obvykle do délky 30 až 45 cm a hmotnosti 30g až 1&nbsp;kg, v původních oblastech až 90 cm a 6 kg.

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ INFORMACE

Očekávalo se od něj, že zvýší produkci našeho z velké části kaprového rybníkářství a případně se stane zajímavým objektem sportovního rybolovu. Bohužel jeho význam v žádném z těchto dvou bodů dodnes nedosahuje možností, jakých by mohl.

ÚHOŘ ŘÍČNÍ

INFORMACE - ÚHOŘ Jeho typickým znakem je protáhlé, válcovité tělo připomínající spíše&nbsp;hada&nbsp;než rybu. Na rozdíl od většiny ostatních sladkovodních ryb nemá břišní&nbsp;ploutve&nbsp;a hřbetní, ocasní a řitní ploutev splývají v&nbsp;jeden celistvý lem. Ve sladkých vodách je jeho zbarvení tmavé a kůže se jeví bez šupin, v&nbsp;období nástupu&nbsp;tření&nbsp;se však jeho barva mění na kovově stříbřitou.

Lipanové pásmo je v systému rybích pásem přechodný úsek mezi zónou horského potoka, pásmem pstruhovým, a zónou nížinné řeky.&nbsp; Zahrnuje potoky a menší řeky, které mají nižší rychlost proudu a menší spád. Voda je dostatečně nasycená kyslíkem a její teplota nepřesahuje 15 °C, v létě však může vystoupat až na 20 °C.&nbsp; Spolu s lipanem v těchto vodách žijí i jiné ryby ,ale vůdčím druhem je lipan podhorní, doprovodnými druhy jsou ryby pstruhového pásma, pstruzi, siven americký, jelec proudník, střevle potoční, mřenka mramorovaná a hrouzek obecný, dále jelec tloušť, ostroretka stěhovavá, mník jednovousý, hlavatka obecná a , do nižších úseků může již zasahovat parma obecná.

Máme rádi studenější vodu, ale nemáme rádi žádný horký bazén

Koukněte v jak krásných vodách žijeme tohle je třeba Kosí potok.

INFORMACE - ŠTIKA Štika má torpédovitý tvar těla. Silné ploutve umožnují štice hbitý pohyb. Ostré zuby. Černozelená barva těla. Velké oči. Takhle poznáme štiku. Průměrná délka štiky je okolo 50cm, ale štika může dorůst klidně do 120cm. Patří mezi nejznámější sladkovodní dravce Evropy. Je hojně vyhledávána sportovními rybáři.

ŠTIKA OBECNÁ Dravec a mazaný lovec

POTRAVA Štika se živí klidně i většími rybami klidně i 30cm rybu dokáže strávit. Jinak se živí rybami a rostlinami. Zde na tomto odkaze je vidět takový běžný útok štiky.

Štika útočí na malé kachny

Štika se schovává v rákosu nebo rostlinách, kde číhá na svoji kořist.

Ryby parma obecná, bolen, úhoř říční, okoun říční, drsek větší, ostroretka stěhovavá, jelec proudník, jelec tloušť, mřenka mramorovaná, hrouzek obecný, bolen dravý, perlín ostrobřichý, střevle potoční, plotice obecná, ouklej obecná.

ROSTLINY LIPANOVÉHO PÁSMA

AMUR BÍLÝ

INFORMACE - AMUR Druh kaprovité ryby. Amur je známý díky své síle a rychlosti. Dlouhé tělo a silné ploutve. Pevná lebka. Živí se spíše rostlinami. Průměrná velikost amura je okolo 50cm , ale může dorůst klidně délky 1 metru.

Ostroretka se živí řasami které seškrabává z kamenů, mimo to přijímá larvy hmyzu.

Okoun patří mezi říční dravce. Tvoří hejna, v nichž napadá menší, či nemocné ryby, někdy taky stejného druhu. Jeho hlavní potravu tvoří živočišná složka, zejména žížaly, bezobratlí a rybí potěr.

Úhoř preferuje život při dně, většinu dne zahrabán v bahně, a na lov vyplouvá až po setmění, popřípadě po silnějších deštích, kdy je voda zakalená a je v ní možné nalézt i spláchnuté suchozemské organismy. Tomu odpovídá i složení jeho potravy, kde převažují bentické organismy. Jen velmi vzácně konzumuje uhynulé nebo utopené živočichy. V období tření ostatních druhů ryb, zejména kaprovitých, vyžírá na trdlištích jejich jikry. Hlavní složkou potravy úzkohlavé formy úhoře jsou vodní bezobratlí,

Parma obecná žije v početných hejnech. Žije aktivním způsobem, potravu vyhledává v proudech a při jejím shánění je díky silnému rypci schopná obracet i větší kameny. Živí se larvami vodního hmyzu, měkkýši, korýši i drobnými rybami.

Čauky já jsem Larva Chrostíka a žiji v lipanovém pásmu

Ahoj, jsem Lipan podhorní a žiji v lipanovém pásmu, kde je štěrkovité dno a průzračná voda&#160; a&#160; moc se mi tam&#160; líbí.

Rozdělení rolí: Vyhledavači informací: Ondra, Jakub, Bára, Roman, Vadym, Kája, Filip, Simona, Sofie, Marcela, Vítek, Lukáš, Jindra, Natálka, Anička, Karel Ř., Amálka, Šárka, Terka, Karolína, Pavel, Kristýna Vyhledávači videí: Jakub, Jindra Ilustrátoři: Terka, Anička, Bára, Amálka, Sofie, Fany Práce s programem: Ondra, Jakub, Bára, Anička, Sofie, Šárka

Prostředí V&nbsp;blízkosti břehů a&nbsp;v&nbsp;zátočinách se usazuje velké množství&nbsp;sedimentů&nbsp;a&nbsp;toto&nbsp;bahno&nbsp;je zdrojem&nbsp;živin&nbsp;pro&nbsp;množství&nbsp;rostlin, jako je&nbsp;rákos&nbsp;či&nbsp;sítina.

- vedle&nbsp;jeseterovitých ryb&nbsp;největší sladkovodní rybou v&nbsp;Evropě - je to převážně noční dravec - má velký invazní potenciál

Sumec velký / Silurus glanis

Původním domovem amura je povodí řeky Amur ve východní Asii na území Číny a Ruska. K nám byl poprvé dovezen v roce 1961 na Třeboňsko, další dovozy se uskutečnily v letech 1964 a 65. Do tehdejšího Československa byl dovezen hlavně z důvodu jeho rostlinožravosti, a to za&nbsp;účelem&nbsp;likvidace porostů&nbsp;rákosí. K trávení rostlinné stravy slouží jeho prodloužené&nbsp;střevo, které měří přibližně dvakrát více, než je délka samotné ryby.

Potrava: hmyz, rostliny Stavba těla: na těle má pět řad kostěných destiček, může mít až 4,5 metru Způsob života: žije v hlubokých vodách Jeseter je jedna z nejstarších ryb na světě Dělá se z něj kaviár

Zdroje: Ryby našich vod - plakát - Český rybářský svaz J. Zeťková - Rybí vystřihovánky (Chaloupky) www.wikipedia.cz www.youtube.com www.ceskyrybar.cz

Život v&nbsp;parmovém pásmu je pochopitelně opět o něco bohatší a různorodější než v&nbsp;pstruhovém a lipanovém. V&nbsp;teplé vodě se vytváří množství planktonu, který je důležitým zdrojem potravy pro ryby a další vodní živočichy. Z&nbsp;rostlin jsou tu přítomny různé druhy sinic, rozsivek a hlavně zelených řas (žabí vlas). Z&nbsp;vyšších rostlin se tu často setkáme s lakušníkem, zevarem nebo stolístkem.

Lipanové pásmo je přechodný úsek mezi zonou horského potoka, pásmem pstruhovým a zónou nížinné řeky.

Zahrnuje potoky a menší řeky, nižší rychlost proudu, řeka je hlubší a méně prokysličená. Na rozdíl od pstruhového pásma má menší spád. Zástupci (lipan podhorní, pstruh potoční, pstruh duhový, siven americký)

PSTRUH DUHOVÝ

Toto je PSTRUH DUHOVÝ Žije ve PSTRUHOVÉM PÁSMU

informace - pstruh Pstruh patří mezi lososovité ryby.&nbsp;Pstruh je dravá ryba.&nbsp; Pstruha poznáme tak , že uvidíme šedočerné tělo a podél boku žlutooranžovočervený pruh ve kterém má takové kroužky.&nbsp; V&nbsp;České republice žije&nbsp;pstruh jezerní,&nbsp;pstruh potoční,&nbsp;pstruh americký duhový&nbsp;a&nbsp;pstruh mořský. Pstruh není moc velká ryba průměrná velikost pstruha je 35-40cm. Ale pstruh může mít také 80cm.

PSTRUHOVÉ PÁSMO: Pstruhové pásmo je zóna horského potoka. ( HORNÍ ÚSEK HORSKÉHO TOKU). Pstruh žije v čistých a více okysličených vodách. Pstruh je aktivní spíše v noci.

potrava Živí se rostlinami, drobnými rybami a hmyzem ve vodě.

Parmové pásmo, epipotamal, je v systému rybích pásem podle profesora Fryče horní úsek vodního toku, charakteristický přítomností parmy obecné. Navazuje na pásmo lipanové, řeky parmového pásma přechází z hor do nížin, mají zřetelně vymezené řečiště, stejnoměrný, mírný spád a poměrně rychlý, avšak stejnoměrný proud.

Takto vypadá tolstolobik v reálném životě:

TOLSTOLOBIK BÍLÝ

INFORMACE - TOLSTOLOBIK Tělo je mohutné. Ústa jsou v horním postavení. Oko je velké, posazené pod úrovní úst.&nbsp;Šupiny jsou drobné. Zbarvení je stříbřité nebo šedavé. Dorůstá délky až 127 cm při hmotnosti až 40 kg. Dožívá se přibližně 20 let.

POTRAVA Krátce po vylíhnutí se živí&nbsp;zooplanktonem, v dospělosti se však živí výhradně&nbsp;fytoplanktonem&nbsp;- vodními&nbsp;řasami&nbsp;a&nbsp;sinicemi. K&nbsp;trávení této potravy je vybaven prodlouženým&nbsp;střevem, které dosahuje délky až sedminásobku délky těla.

Tření cejnů probíhá z jara, nejčastěji v květnu, vzácněji v červnu. Samcům se dělá v průběhu tření tzv. třecí vyrážka. Jsou to zrohovatělé tvrdé hrbolky. Je to typické u mnoha kaprovitých ryb.

- díky své nenáročnosti na kyslík přežívá i na mělčině pod silným ledem nebo naopak extrémní horka zahrabán v bahně - z toho důvodu má i žábry chráněné sliznatou blánou (aby se mu bláto nedostalo do žaber) - má výrazně kratší zažívací ústrojí než ostatní kaprovité ryby - je považován za jednu z nejkrásnějších našich původních ryb

Všude je běžným rychle rostoucím dravcem lovícím vzhledem ke své velikosti poměrně velkou kořist a dorůstajícím velkých rozměrů. Díky tomu neušla pozornosti sportovních rybářů, mezi nimiž se najdou i takoví, kteří se na lov tohoto druhu vysloveně specializují. Proto je pro lov štik speciálně vyráběno rybářské náčiní, jsou jedním z druhů, na jejichž lovu profituje rybářská turistika a samozřejmě jsou chovány i v produkčních rybnících.

Jsem štika a žeru plotice, okouny, perlíny....

Cejnové pásmo

Cejnové pásmo je pásmem které vzniká na dolních úsecích našich toků. Rychlost proudu je tu podstatně nižší než v ostatních pásmech. Množství živin je zde nejvyšší, a projevuje se mírným zákalem vody v důsledku rozvoje planktonních řas v letním období i bohatým rozvojem ponořeného rostlinstva (stolístek, růžkatec, rdesty) příbřežní vegetace (orobinec, zblochan, aj.) Teplota vody dosahuje často hodnot nad 22°C.

Kapr obecný byl vyvinut jako první chovnou rybou v&nbsp;historii a patří mezi nejoblíbenější využívané druhy. Je největší kaprovitou rybou u nás a&nbsp;jeho chov má pro&nbsp;Českou republiku&nbsp;velký hospodářský význam.&nbsp; Je také považován za nejhezčí rybu. Veškeré barevné druhy této ryby pochází z&nbsp;Japonská.

Name

Safari may block some audio or video from playing automatically and ‘read to me’ will skip these. You can configure this in Safari’s preferences.