PRAKTICKÁ MATURITNÍ ZKOUŠKA 2021/2022

PROMĚNA

PRAKTICKÁ MATURITNÍ ZKOUŠKA

ESTETICKÁ VÝTVARNÁ VÝCHOVA
2021/2022

Praktická část a její obhajoba je součástí maturitní zkoušky
z výtvarné výchovy. Její realizace proběhla ve škole
ve dnech 20. – 22.4. 2022 v rámci 18 vyučovacích hodin.

MATURANTI:
Veronika Hájková, 4A4
Martin Kubín, 4A4
Pavlína Křivská, 4B4
Magdaléna Malenová, 8A8
Valerie Pechová, 8A8
Anna Kodetová, 6A6
Jan Neumann, 6A6

Veronika Hájková, 4A4
Proměna
"KÉŽ BYCH SE ZNOVU NARODIL MALINKATÝ JAKO FIALKA"

Při tvorbě mé práce na téma Proměna jsem se inspirovala pouliční básní, která se objevila
na chodníku ve Smetanových sadech během loňského Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava.
Její text zní „Kéž bych se znovu narodil malinkatý jako fialka“.
Ústředním tématem mé práce je proto úvaha člověka o jeho proměně v malinkatou fialku.
Fialku, která je součástí čarotvorné zahrady plné barev, rostlin, světla a optimismu.
Ta zde stojí v kontrastu s levou částí obrazu, kde je zobrazena pochmurná tíha reality.
Samotná proměna může představovat únik z reality na místo, kde si člověk může odpočinout, uvolnit se, jen být a načerpat nové síly v přírodě nezatížené logickými pravidly (slunečnice nahrazující slunce, obří houba atd.), což může člověku někdy poskytnout největší uklidnění.
Další představa může směřovat k místu, kde se duše ocitne po konci pozemského života
a setká se zde mimo jiné s velkými fialkami, které tu pobývají už delší dobu.
Dále se člověk může dostat do situace, kdy má pocit, že nejlépe prospěje světu tím,
že svým tělem poskytne půdu pro zrod něčeho nového a krásného.
Jako techniku jsem si vybrala akvarel, protože mě baví a díky jeho lazurnosti jde dobře zobrazit blednutí postavy v průběhu proměny (oddálení reálného světa).
Dva černobílé obrázky jsem přidala až na závěr pro zjemnění barevného prostředního obrazu
a zdůraznění proměny – rozkvět fialky.
Mohou také naznačovat, že být fialkou nemusí být tak krásné a barevné,
jako to vypadá na obrázku uprostřed, ale může nás pohltit neočekávaná změť šedi.

Martin Kubín, 4A4
Proměna

Téma proměny jsem pojal jako cyklus tří obrazů, které zachycují také tři časové roviny. Minulost, přítomnost a budoucnost.
Nejedná se o zpodobnění žádného konkrétního místa a budovy jsou zde pojaty pouze hmotově. Proměnu můžeme vnímat pouze, když jsou všechny obrazy pohromadě.
Mění se nám jak dominanta v podobě městského domu tak také veřejný prostor,
který je na dominantě přímo závislý. Každý obraz reprezentuje svoji dobu.
Minulost je laděna do žlutých, až zlatých barevných tónů. V popředí stojí sloup
se světcem, který je tichým svědkem dob minulých. Dominanta je navržena v renesančním slohu a je nám připomínkou bohaté historie naší země. Slunce zde zapadá a symbolizuje něco, co už není. Na minulost často vzpomínáme jako na „zlaté časy“.
Současnost se nese v sytě rudých barvách, protože je silně poznamenaná předešlými zásahy. Dominanta vystupuje ze svého prostředí, protože do něj úplně nezapadá. My možná také ne. Podoba dominanty je inspirovaná bouřlivými devadesátými léty, která se nesla ve svobodném duchu. Je právě po dešti, nejspíš se tudy nedávno něco prohnalo. Budoucnost vnímám zeleně, protože naděje zůstává jako poslední. Dominanta pracuje
s prapůvodním tvarem, který se zde už nacházel. Po zdech se popíná vegetace. Stále častěji se vracíme k pramenům, které se nám zrcadlí jako vodní hladina. Sloup zde stojí skoro sám, přesto se nám může zdát povědomý. Je jen na nás, jak bude poslední obraz vypadat.